Když skončí vztah, o kterém jste leta doufali, že je ten pravý, přijde období totálně na nic. Jen smutek střídající vztek a slzy.
Někde jsem četla, že je to podobné, jako když se vyrovnáváte se smrtí:
1. fáze popírání -> Ne, to nemůže být pravda…
2. fáze hněvu -> Proč se tohle muselo stát zrovna mně?!
3. fáze smlouvání -> Udělala bych cokoli, kdyby to teď mohlo být jinak…
4. fáze deprese -> (no, tady se prostě furt dokola brečí)
5. fáze smíření -> Čas všechny rány zhojí, zase bude dobře.

Nikdo vám nedokáže říct, jak dlouho bude která fáze trvat, ale já už dneska vím, že je nutné si projít postupně každou z nich.
Největší oporou jsou v takovém období přátelé, kteří ví, že místo trapných klišé typu „To bude dobrý“ mají raději vytasit otázku „Vodku nebo rum?“

Znáte animovaný film V hlavě? Půl roku jsem chodila po ulicích s výrazem Nechuti, postavičky právě ze zmíněného filmu. Bože. Jako na pěst jsem všude potkávala ocumlávající se dvojice. Naštěstí byli všichni neustále nalepení na sobě, takže většina ani nepostřehla můj otrávené obličej, když jsem šla kolem.
Většina.

Šla jsem po obchodním centru a hledala bankomat.
Přede mnou byla jen jedna dvojice „mladých a neklidných“.
Ale jediné, co tihle dva někam strkali, byly jejich jazyky do pusy, protože dobrých 10 vteřin jsem čekala, až se přede mnou bude odehrávat něco jiného než blížící se sex.
Inu, to víte, někdy vám prostě rupne v bedně, a když jste zrovna v blbé fázi rozchodu…

„PROMIŇTE! Bude vám to ještě dlouho trvat?!“
Teenageři se od sebe odlepili, a s očima pořád zamlženýma touhou se na mě podívali.
„Ano, teprve jsem tam tu kartu dala. Ale jestli spěcháte, tamhle je ještě jeden bankomat.“
(Nutno podotknout, že slečna musela být opravdu zamilovaná, neboť reagovala velmi mile. Já bych se možná kopla do hlavy. S rozběhem.)
„Díky.“ A šla jsem.
Nicméně po pár krocích jsem se plácla do čela a řekla si: „Ty seš ale kráva!“

Dneska už se tomu směju, stejně jako předtím (předpokládám) ta mnou napadená dvojice.
A víte proč? Protože už zase patřím do té skupiny „mladých a neklidných“.
Už víc než rok chodím se svým nejmilejším po ulicích, aniž bych měla oči pro kohokoliv jiného kromě něj.

Proto pokud zrovna máte hejtovské období lásky, vězte, že je to úplně normální a že nebude trvat věčně. A až přijde ten pravý člověk, nebudete v něj muset doufat.
Prostě to budete vědět. ♥